|
|
Dramatická tvorba pražských německých autorů v letech 1910-1938
Kverková, Pavlína ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dramatické tvorbě pražských německy píšících autorů v letech 1910-1938. Autorka této práce se snaží zkoumat a zdůraznit témata, jež se v tvorbě těchto autorů vyskytovala nejčastěji. Největší prostor je věnován expresionistické a expresionismem ovlivněné dramatice. Dalším cílem diplomové práce je začlenit tvorbu těchto dramatiků do širšího společensko-kulturního kontextu, s přihlédnutím ke specifické atmosféře Prahy jako multikulturního a multietnického města, kterou významně ovlivnil vzájemný vztah tří nejpočetnějších národnostních skupin. KLÍČOVÁ SLOVA Pražská německá literatura, expresionismus, drama, divadlo.
|
|
|
Existential topics in the prose of Karl Brand
Vůchová, Kristýna ; Glosíková, Viera (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje pražskému německy píšícímu spisovateli Karlu Brandovi a jeho dílu. V první části této práce je autor představen v kontextu jeho života a životního pocitu, který se promítá do jeho děl. Druhá část je věnována interpretaci vybraných prozaických textů: Der gute Mensch, Die Rückverwandlung des Gregor Samsa, Der Elende, Der Tod des Michael Peter Gazin, Novelle im Traum, Lou a Krankenhaus-Atmosphäre. Interpretacím vybraných děl vždy předchází stručné seznámení s obsahem textu. Cílem této práce je interpretovat existenční témata v prozaických dílech Karla Branda, vzhledem ke kritickému zdravotnímu stavu autora je pozornost zaměřena zejména na motiv smrti. Motiv smrti se v různých podobách objevuje ve všech vybraných prózách. Kromě smrti se Brandovi hrdinové často setkávají s nemocí či samotou. Přínosem této bakalářské práce je jak zpracování biografie méně známého pražského německého autora, tak i interpretace existenčních motivů v jeho dílech, které mohou být pro čtenáře i v 21. století stále aktuální.
|
|
|
"Jsem Žid věřící v Krista.": ambivalence postojů Franze Werfela k židovství a křesťanství na příkladu jeho dramatu Pavel mezi Židy
Šulcová, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
V životě významného představitele pražské německé literatury Franze Werfela hrálo podstatnou roli židovské a křesťanské náboženství, což se notně odrazilo i v jeho celoživotním díle. Tento typický rys Franze Werfela úzce souvisí s jeho rodným městem, totiž Prahou na konci 19. a na začátku 20. století, kde žili zároveň Češi, Němci a Židé. Jejich kultury se navzájem mísily a ovlivňovaly, přičemž židovské a křesťanské náboženství se zde střetávalo jak s německou, tak s českou kulturou. Tato bakalářská práce se věnuje protichůdným postojům, které Franz Werfel zaujímal k židovskému náboženství, ke kterému se cítil být vázán svým původem a identitou, a k náboženství křesťanskému, jež pro něj na emocionální rovině již od dětství hrálo významnou úlohu. Problematika Werfelova přístupu k oběma náboženstvím je v práci zkoumána na jednom z jeho dramat Pavel mezi Židy z roku 1926, sledující dle slov svého autora tragickou hodinu odloučení křesťanství od židovství, tedy vznik rané křesťanské církve v prvním století n. l. Cílem práce je náčrt Werfelova vlastního teologického konceptu prostřednictvím rozboru jeho dramatu Pavel mezi Židy na dílčí části za účelem potvrzení či vyvrácení názoru o údajné konverzi Franze Werfela ke křesťanství, jenž se po uvedení dramatu roku 1926 rozšířil.
|
|
|
Pragues (night) life in Paul Leppins Hüter der Freude (1918)
Strnadová, Julie ; Hadwiger, Julia Nina Vanessa (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
(česky): Tato práce se zabývá románem Hüter der Freude pražského německy píšícího autora Paula Leppina (1878-1945), vydaným v roce 1918. První část práce se věnuje ve dvou úvodních kapitolách stručnému představení autora a prostředí, ve kterém žil a tvořil, tedy Prahy na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Hlavní část je pak věnována dílu samotnému a jeho možným přesahům do reality. Důraz je při tom kladen na společenský a kulturní život předválečné Prahy. Vycházela jsem vždy na prvním místě z románu samotného, výsledky analýzy textu jsem poté porovnávala s doposud publikovanou sekundární literaturou, která se zabývá pražskou německou literaturou nebo historickou Prahou. Po přečtení této práce by měl čtenář získat představu, jak přibližně vypadala Praha v době krátce předcházející vzniku díla a do jaké míry její popis v románu odpovídá realitě, popř. do jaké míry je výplodem Leppinovy fantazie. Vzhledem k zadané délce bakalářských prací a k objemu dostupné literatury k danému tématu není však možné (a není to ani cílem), aby byla tato práce považována za historickou studii. Jde především o to, zprostředkovat vhled do stylu, jakým Leppin popisuje Prahu, která hrála důležitou roli jak v jeho životě, tak v jeho tvorbě.
|
|
|
Max Brod jako zprostředkovatel českého dramatu německojazyčnému publiku. Recepce české divadelní scény v článcích Maxe Broda v denících Prager Abendblatt a Prager Tagblatt v letech 1921 - 1939
Fojtíková, Anežka ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Bakalářská práce Max Brod jako zprostředkovatel českého dramatu německojazyčnému publiku. Recepce české divadelní scény v článcích Maxe Broda v denících Prager Abendblatt a Prager Tagblatt v letech 1921 - 1939 se zabývá divadelními recenzemi Maxe Broda, jimiž se snažil zprostředkovat české drama německému publiku. Práce zkoumá Brodovu motivaci v této činnosti, styl a obsah jeho recenzí a chce také přispět do diskuze o prolínání jazykových a národnostních sfér v Praze za první Československé republiky. Brodova zprostředkovatelská činnost je nejprve zasazena do historického kontextu soužití Čechů a Němců v historické perspektivě i v ČSR a jejich kulturní interakce. Je zde představena také pražská německá literatura, německojazyčný tisk a pražská divadelní scéna. Druhá kapitola se věnuje osobnosti Maxe Broda a jeho zájmu o českou kulturu. Ve třetí kapitole jsou podle sekundární literatury charakterizovány Brodovy divadelní recenze. Důraz je kladen na jejich politický rozměr a jejich vývoj ve 30. letech po nástupu NSDAP v Německu. V poslední kapitole jsou analyzovány tři konkrétní Brodovy články o divadle, které mají jeho tvorbu charakterizovat.
|
|
|
Eduard Goldstücker (1913 - 2000). Significant Prague germanist, journalist and politician.
Kříž, Jiří ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Tato diplomová práce představuje důležité biografické prameny pro bádání o velké osobnosti evropské germanistiky, publicistiky a politiky, Prof. Eduardu Goldstückerovi (1913-2000): Prozesse: Erfahrungen eines Mitteleuropäers (1989), Vzpomínky 1913-1945 (2003), Vzpomínky 1945-1968 (2005) a Von der Stunde der Hoffnung zur Stunde des Nichts: Gespräche (2009). Jako souřadnicová osa pro znázornění a pochopení vývoje a rozsáhlé oblasti působení tohoto germanisty jedinečného typu slouží masivní sociální a historické proměny v Evropě 20. století: Velká hospodářská krize, světové války, antisemitismus, fašismus, studená válka, stalinismus, pražské jaro i doba po pádu železné opony. V centru zájmu této práce stojí zejména Goldstückerova činnost odborná, editorská a vzájemně se prolínající angažmá v oblasti diplomacie, politiky a publicistiky, jež z něho činí věděckou a společenskou osobnost mimořádného významu.
|
|
|
The Character of Golem in German and Czech Author's Works
Kňavová, Darja ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Hadwiger, Julia Nina Vanessa (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postavou Golema v dílech německých a českých autorů. V první kapitole se zaměřuji na Prahu na přelomu 19. a 20. století, kde se tomuto tématu věnovali hlavně němečtí, převážně židovští autoři. Jejich tvorba je označována pojmem "pražská německá literatura". Vedle nich o Golemovi píší i čeští spisovatelé. V druhé kapitole přibližuji dobu za vlády Rudolfa II., kdy žil rabi Löw, který podle pověsti Golema stvořil a oživil šémem. Poslední kapitola je věnována obecným informacím o oživlé hliněné postavě. Následně zde analyzuji jednotlivá díla předem vybraných autorů. Po zhodnocení sedmi bodů, na které jsem se ve své práci zaměřila, uvádím výsledky této analýzy. V některých případech uchopili autoři jednotlivé situace velice podobně, v některých se značně odlišovali. Právě odlišnost přístupu a pestré variace zpracování dotváří Golemův mysteriozní obraz.
|
|
|
Dramatická tvorba pražských německých autorů v letech 1910-1938
Kverková, Pavlína ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dramatické tvorbě pražských německy píšících autorů v letech 1910-1938. Autorka této práce se snaží zkoumat a zdůraznit témata, jež se v tvorbě těchto autorů vyskytovala nejčastěji. Největší prostor je věnován expresionistické a expresionismem ovlivněné dramatice. Dalším cílem diplomové práce je začlenit tvorbu těchto dramatiků do širšího společensko-kulturního kontextu, s přihlédnutím ke specifické atmosféře Prahy jako multikulturního a multietnického města, kterou významně ovlivnil vzájemný vztah tří nejpočetnějších národnostních skupin. KLÍČOVÁ SLOVA Pražská německá literatura, expresionismus, drama, divadlo.
|
|
|
Oskar Wiener and his creation for children
Adeltová, Helena ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Hadwiger, Julia Nina Vanessa (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o pražském německém spisovateli Oskaru Wienerovi, který patří mezi méně známé pražské autory, tvořící na přelomu 19. a 20. století. Zvláštní důraz je pak věnován Wienerově tvorbě pro děti, která hraje v jeho celkové tvorbě stěžejní roly. Úvodní kapitola formuluje předmět zkoumání a stanovuje cíle této práce. Kapitola druhá pojednává obecně o životě Oskara Wienera a její materiálovou základnu tvoří především archiválie, vzpomínky jeho přátel a autobiografické prvky z Wienerových děl. Kapitola třetí se zabývá pražskou německou literaturou přelomu 19. a 20. století obecně, nastiňuje historické pozadí, uvádí literární skupiny této doby, především pak skupinu Jung Prag a její literární tendence. Jelikož patřil Oskar Wiener do skupiny pražských neoromantiků, je čtvrtá kapitola věnována právě tomuto směru. Kapitola pátá poskytuje stručný přehled celkové tvorby Oskara Wienera s důrazem na jeho činnost sběratelskou a zprostředkovatelskou. Kapitoly šest a sedm se pak již podrobněji zabývají Wienerovou tvorbou pro děti, kdy jsou v šesté kapitole představena konkrétní Wienerova díla a v sedmé kapitole jsou pak tyto díla zasazena do všeobecného kontextu moderní pedagogiky. Závěrečná kapitola pak shrnuje výsledky a postřehy této práce. Klíčová slova Oskar Wiener, německá pražská...
|
host ::
RSS.